Česko je v oblasti baterií poslední z EU, říká odborník. Smějí se nám Němci i Poláci

Hostem pořadu Naše Česko na TN Live byl Jan Fousek, ředitel asociace AKU-BAT, která sdružuje společnosti aktivní v oblasti akumulace energie. V rozhovoru popsal, proč jsou bateriová úložiště důležitá nebo jaké dopady na Česko má to, že jsme v této oblasti zaspali.

Co se týče akumulace energie, Česká republika je zatím nejvíc pozadu ve všech zemích střední a východní Evropy, řekl Fousek. "Ať už legislativně, ať už přístupem států k těmto technologiím, investic do energetiky… je to opravdu pozdržené. A ohledně toho zákona lex OZE III, který konečně ukotvil akumulaci, jsme úplně poslední země v Evropské unii," popsal.

Jedním z důvodů zdržení byla podle Fouska negativní nálepka obnovitelných zdrojů. "Už předchozí vláda měla šanci za ministra Karla Havlíčka (bývalý ministr průmyslu a obchodu za ANO, pozn. red.) měla šanci to legislativně ukotvit. Byl tady velký strach z toho, aby se neopakoval zase ten solární boom. Jak říkal Karel Havlíček: 'Honzo, aby tady nebyli baterkoví baroni, když už tady máme solární. Tak toto musím hned dát stranou,'" přiblížil Fousek.

Nejlépe je na tom Polsko, říká Fousek. To každý rok přidává výkon v obnovitelných zdrojích jak ze slunce, tak z větru i vody. Každý rok přidává okolo šesti gigawattů výkonu solárních elektráren, oproti tomu čtyřikrát menší Česko jen necelý gigawatt. A přitom se spoléhá také na velkokapacitní bateriová úložiště.

V Rumunsku a Bulharsku jsou zase takzvanými bateriovými nebo akumulačními huby, které fungují jako stabilizátory pro okolní přenosové soustavy.

Kvůli nedostatku možností akumulace energie v Česku začaly vznikat takzvané mařiče energie nebo fény. "Ta kauza byla mnohem větší, než je realita. Ale nějaké tady jsou a jsou z jednoho jediného důvodu, že tady právě nemáme akumulaci jako v okolních zemích," řekl Fousek.

Když jde do sítě přebytečná energie, tak ji mařiče mění na teplý vzduch a vypouští ji do okolí. Podotkl, že se kvůli tomu Česku smáli Poláci, Němci i Slováci. Nicméně od října bude možné v Česku začít se stavbou bateriových úložišť, které by měly tomuto předejít.

​I ty nejstarší solární panely mají podle Fouska dnes životnost kolem 30 let a stále fungují s účinností někde na 75 až 80 procentech. Baterie má po deseti letech účinnost asi 80 procent, podle toho, jak je využívaná.

Velkou příležitost pro Evropu vidí v recyklaci a druhotném využití. "A to bude velký, velký byznys. A souvisí to vlastně i s jedním z mnoha mýtů, které panují okolo obnovitelných zdrojů a baterií, že se to tady bude válet po polích. Nebude. V tom je tolik drahých látek, že to bude jeden velký byznys, který by bylo dobré, kdyby si Evropa uzmula pro sebe," poznamenal. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.

TN Live, rod | Text vznikl s přispěním umělé inteligence