První úkol, který si nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) dala, tedy sestavení časové osy bitcoinové kauzy, ve středu ráno představila vládě. Veřejnosti ji pak prezentovala okolo půl sedmé na tiskové konferenci.
Harmonogram byl podle ministryně zpracován oddělením interního auditu a výsledkem je dokument o 27 stranách, který sahá až do roku 2015. Shrnuje události bitcoinové kauzy, jména v něm ale nejsou uvedena. Zveřejněn byl vpodvečer na webu ministerstva spravedlnosti. Obsahuje přesná data i čísla soudních a policejních spisů.
"Úkolem ministerstva ani cílem této osy není jakýmkoliv způsobem suplovat vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. Jediným cílem je doložení dat. Cílem také není hodnotit jednotlivé skutečnosti a události, které nastaly," uvedla ministryně spravedlnosti Eva Decroix.
Kromě 620 stran listinných důkazů měli prý auditoři k dispozici také nosič s 60 počítačovými soubory a dalších deset dokumentů. Podle Decroix ministerstvo ale některými dalšími nemusí disponovat. Nemá třeba přístup do e-mailů zaměstnanců. "Vláda jednomyslně vzala na vědomí tento předložený materiál," řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Kromě opozice žádali po ministerstvu spravedlnosti vedeném ministryní z ODS časovou osu i koaliční kolegové ze STANu. "My budeme tu časovou osu sledovat, jestli tam jsou zveřejněny i ty prvky, které jsou ve veřejném prostoru probírány, a budeme se na ni doptávat. Protože některé ty informace bude třeba dovysvětlit," uvedla poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
"Já jsem předpokládala, že tu časovou osu budeme mít k dispozici dřív," poznamenala poslankyně Taťána Malá (ANO).
Opozici i některým odborníkům přijde zvláštní, že v dokumentu nejsou jména. "To mi potom úplně nedává smysl. My přeci potřebujeme v prvé řadě vědět, kdo ještě z ministrů a náměstků o tom věděl. Kdy byli informováni a proč nereagovali," podotkl politolog Lukáš Valeš.
"Opravdu si jsme všichni zde jisti, že pokud já zveřejním informace, které jsou veřejné, včetně jejich jmen, že tím nemohu nějakým způsobem zasáhnout do aktuálně probíhající úkonů činných v trestním řízení? Já s plnou odpovědností říkám, že já si toho jista nejsem," hájila své rozhodnutí Decroix.
Otázky vzbuzuje i role ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) v kauze. Podle premiéra časová osa potvrzuje, že se Stanjura dostal k informacím o bitcoinovém daru až poté co byla smlouva podepsána. Deník N má přitom k dispozici dopis od tehdejšího ministra spravedlnosti Blažka, který byl Stanjurovi zaslán dřív.
Stanjura tvrdí, že ho viděl až v březnu. "Ten dopis sice přišel 30. ledna, od té doby tu schůzku z ministerstva spravedlnosti nikdo neurgoval, to znamená, že zůstala někde viset. Dneska mohu zpětně říct, že jsem mohl a měl dostat tu informaci dříve, ale prostě stalo se," hájil se Stanjura.
"My samozřejmě budeme chtít po Zbyňku Stanjurovi, aby vysvětlil a zodpověděl všechny otázky. Místo toho, aby to nahlásil na policii, tak předstírá, že si toho těch 40 dnů, co se to tam válelo, nevšiml," prohlásil poslanec Jakub Michálek (Piráti).
Vláda chce, aby ministryně časovou osu doplnila do konce června. "Je plně platná a validní k dnešnímu dni, co se týče dokumentů, které jsou ministerstvu dostupné a které jsme byli schopni do toho zařadit. Pokud ode dneška dále budou další dokumenty, tak je budeme aktualizovat," dodala Decroix.
Tisková konference ministryně spravedlnosti Decroix k časové ose bitcoinové kauzy:
jal, TN.cz