Drogy, cukr a digitální obsah. Musíme se naučit pohybovat ve světě s nimi?

S digitálním obsahem je to podle Mariana Jelínka jako s drogou. V jeho regulaci se nabízejí dvě cesty, jen jedna podle něj ale funguje. „Buď jejich existenci mohu dětem tajit a popírat a odstavovat je z cesty, nebo je naučím žít ve světě s drogou a pomohu jim vybudovat si svět, který si budou samy regulovat. První způsob funguje jen do určité doby. Druhý slibuje dlouhodobý efekt.“

ČTĚTE DÁLE: Prodýchat a do přírody. Možná jste ve stresu právě teď

Jak na to? Příklady táhnou. A to platí i v případě mobilního telefonu. Jestli nechcete, aby na nich děti permanentně visely, je potřeba začít u sebe. Telefon nepatří ke stolu k večeři. Pro konzumaci obsahu na sociálních sítích je vyhrazený určitý čas, na místo neustálého přísunu permanentně dostupného dopaminu (nervových vzruchů…).

Digitální detox? Asi není řešením podobně jako novoroční hladovění – nevede totiž k osvojení nových rituálů. „Zásadou téhle doby je o tom hledat hranici, nesmí to ovšem poskočit na úroveň, kdy už je to velký stres, ani do polohy, kdy zažíváme příliš velký komfort, popisuje Jelínek.

Paralela se dá najít taky s jídlem. Lepší než dítěti zcela vyloučit cukr nebo čokoládu ze života je vysvětlit mu následky nadměrné konzumace.

A to je obecné pravidlo, které se dá vztáhnout k dalším oblastem života.