.png)
před 1 dnem
2
Někteří evropští politici zvažují vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Britský premiér Keir Starmer to připustil v případě, že to bude nezbytné k zajištění míru. A podobně začínají mluvit také zástupci Francie nebo Švédska. Konkrétní plány se ale rodí v tichosti.
Evropa stále častěji začíná mluvit o možnosti vyslat na Ukrajinu jednotky, které budou dohlížet na dodržení mírové dohody. Jednu z hlavním rolí jsou připraveny hrát Velká Británie a Francie. Skupina kolem těchto dvou zemí v tichosti pracuje na tomto plánu, aby pomohla prosadit budoucí mírové urovnání s Ruskem, napsala agentura AP.
Zástupci Británie a Francie se teď snaží přesvědčit další státy, aby plán podpořily a v případě potřeby poskytly své vojáky i vojenské vybavení. V podobném duchu se už vyjádřili zástupci Švédska a Německa. "Švédsko se normálně podílí na posilování bezpečnosti v naší části světa, takže předpokládám, že se toho budeme účastnit i tentokrát," uvedl v minulých dnech švédský předseda vlády Ulf Kristersson.
Francie a Velká Británie už v této souvislosti začaly mluvit o plánu na vytvoření takzvaných podpůrných sil pro Ukrajinu pod evropským vedením. Ty by měly zajistit, aby Rusko v případě vyjednání příměří a mírové dohody na Ukrajinu znovu nezaútočilo, informuje Bloomberg. Hovoří se o nasazení zhruba 30 tisíc evropských vojáků. Diplomaté ani úředníci toto číslo ale nepotvrdili.
Co se týče vojenské síly, například Itálie má podle agentury AP ústavní limity pro použití svých sil. "Nizozemsko by potřebovalo zelenou od svého parlamentu, stejně jako Německo, jehož pozice by se mohla změnit poté, co volby 23. února přinesou novou vládu. Polsko je opatrné vzhledem k přetrvávajícímu nepřátelství s Ukrajinou, které se datuje od druhé světové války," tvrdí AP.
Česko je zatím zdrženlivé. "Pokud by k dohodě o příměří na Ukrajině došlo, je zřejmé, že by to vyžadovalo, aby západní země poskytly Ukrajině skutečné a spolehlivé bezpečnostní garance, které Rusko odradí od další agrese. Hovořit však v současnosti o podobě a rozsahu zapojení ČR je velmi předčasné, záleželo by na konkrétních parametrech případného příměří a míře zapojení našich spojenců," řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V případě, že by se Česko nakonec do mírové mise zapojilo, na Ukrajinu by prý podle expertů dorazilo maximálně několik stovek našich vojáků.
"Je zřejmé, že bezprostřední otázkou je budoucnost Ukrajiny, a my musíme zajistit, že mír na Ukrajině bude trvalý. Musíme udělat více, musíme posílit naši kolektivní reakci v Evropě," řekl v minulých dnech britský premiér Kier Starmer. "Je také třeba cvičit ukrajinské vojáky a investovat do ukrajinského obranného průmyslu," řekl agentuře AP lotyšský ministr obrany Andris Sprūds.
Trump dal Ukrajině ultimátum. Určil podmínky pro pozvání k jednáním (2/2025):
TN.cz
Czech (CZ) · 
English (US) ·