Hrozí nová pandemie? Virus ptačí chřipky by se mohl šířit vzduchem mezi lidmi, varují vědci

Na začátku února 2020 Čína izolovala více než 50 milionů lidí v naději, že zabrání šíření nového koronaviru. Nikdo tehdy přesně nevěděl, jak se šíří, ale Lidii Morawskou, odbornici na kvalitu ovzduší z Queenslandské technologické univerzity v Austrálii, znepokojily stopy, které se jí podařilo najít.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na chřipku už v Česku zemřely desítky lidí. Vrchol epidemie se blíží, nakažených rychle přibývá

Zdálo se, že se koronavirus šíří vzduchem. Morawská a její kolega Junji Cao z Čínské akademie věd v Pekingu proto upozorňovali, že ignorování šíření viru vzduchem by vedlo k mnoha dalším infekcím. Když však vědci poslali svůj komentář do lékařských časopisů, opakovaně je odmítali. „Nikdo neposlouchal,“ povzdechla si Morawská. Trvalo tak přes dva roky, než Světová zdravotnická organizace oficiálně uznala, že se covid skutečně šíří vzduchem.

Hrozí pandemie ptačí chřipky?

Nyní, pět let poté, co doktorka Morawská začala bít na poplach, věnují vědci větší pozornost způsobům, jimiž se vzduchem mohou šířit i jiné nemoci. Na prvním místě jejich seznamu je ptačí chřipka, píše The New York Times.

V loňském roce zaznamenalo Centrum pro kontrolu nemocí ve Spojených státech 66 osob, které se nakazily kmenem ptačí chřipky označovaným jako H5N1. Někteří z nich pravděpodobně onemocněli při manipulaci s ptáky nakaženými virem. V březnu americké ministerstvo zemědělství zjistilo, že krávy jsou rovněž nakažené virem H5N1 a že zvířata mohou virus přenést na lidi – pravděpodobně prostřednictvím kapének rozstříknutých z dojícího stroje. Letos v lednu pak ve státě Louisiana zemřel 65letý pacient, který se na svém pozemku dostal do kontaktu s nakaženými a mrtvými ptáky.

Pokud ptačí chřipka získá schopnost šířit se z člověka na člověka, mohla by vyvolat další pandemii. Někteří odborníci na chřipku proto s obavami sledují změny, které by mohly způsobit, že se virus bude přenášet vzduchem. „Mít tyto důkazy je opravdu důležité, abychom se nedostali do stejné situace, jako když se objevil covid,“ řekla Kristen K. Colemanová, odbornice na infekční nemoci z Marylandské univerzity.

O tom, jak se chřipkové viry šíří, se vědci přou již přes sto let. V roce 1918 zachvátil svět kmen chřipky zvaný H1N1 a zabil přes 50 milionů lidí. Některá americká města ji považovala za nemoc přenášenou vzduchem, nařídila nošení roušek na veřejnosti a větrání ve školách. Mnozí odborníci na veřejné zdraví však zůstávali přesvědčeni, že chřipka se šíří převážně přímým kontaktem, například dotykem kontaminované kliky u dveří.

Virus H5N1 se poprvé objevil v roce 1996, kdy byl zjištěn u volně žijících ptáků v Číně. Infikoval jejich trávicí trakt a šířil se jejich výkaly. Onemocněly stovky lidí, většinou po manipulaci s nemocnými zvířaty. Virus se však nemohl snadno přenášet z jednoho člověka na druhého.

Experiment ukázal možný přenos na člověka

Hrozba rozšíření viru H5N1 do lidské populace tak přiměla vědce, aby se blíže zabývali tím, jak se chřipkové viry šíří. V jednom experimentu Sander Herfst, virolog z Erasmus University Rotterdam v Nizozemsku, a jeho kolegové testovali, zda se virus H5N1 může šířit mezi fretkami v klecích umístěných čtyři centimetry od sebe. „Zvířata se nemohou navzájem dotýkat, nemohou se olizovat. Jediný způsob, jak může dojít k přenosu, je tedy vzduchem,“ řekl doktor Herfst. Když on a jeho kolegové stříkli fretkám do nozder viry H5N1, došlo u nich k plicní infekci. Na zdravé fretky v jiných klecích se však viry nepřenesly.

Herfst a jeho kolegové zjistili, že několik mutací umožňuje, aby se virus H5N1 přenášel vzduchem. Geneticky modifikované viry, které nesly tyto mutace, se ve třech ze čtyř pokusů rozšířily z jedné klece do druhé a způsobily onemocnění zdravých fretek.

Když se vědci v roce 2012 podělili o tyto výsledky, rozpoutala se intenzivní debata o tom, zda by se vědci měli záměrně pokoušet produkovat viry, které by mohly vyvolat novou pandemii. Nicméně na výzkum navázali další vědci, aby zjistili, jak tyto mutace umožnily šíření chřipky vzduchem.

Některé výzkumy naznačují, že viry se stávají stabilnějšími, takže vydrží cestu vzduchem uvnitř kapky. Když kapénku vdechne jiný savec, určité mutace umožní virům přichytit se na buňky v horních cestách dýchacích zvířete. Další mutace mohou viru umožnit, aby se mu dařilo v chladných dýchacích cestách, kde se vytváří spousta nových virů, které pak mohou být vydechnuty.

Navzdory těmto zjištěním není stále jasné, jak přesně se chřipka šíří vzduchem. Vědci nemohou nabídnout přesný údaj o procentu případů chřipky způsobených šířením vzduchem oproti kontaminovanému povrchu, jako je například klika. „Chybí skutečně základní poznatky,“ řekl Herfst.

Někteří odborníci na chřipku se obávají, že H5N1 získává některé mutace potřebné k tomu, aby se mohl přenášet vzduchem. Podle Seemy Lakdawalové, viroložky z Emoryho univerzity, je ale nemožné předpovědět, kdy – a zda vůbec – získají viry ptačí chřipky další mutace potřebné k rychlému šíření z člověka na člověka. Ale vzhledem k tomu, že virus řádí na farmách a nakazilo se tolik lidí, pravděpodobnost, že se virus bude šířit vzduchem, roste. „Šokující pro mě je, že necháváme přírodu dělat tento experiment,“ řekla Lakdawalová.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Češi rapidně tloustnou. Obezita může každoročně stát jako epidemie covidu, varuje ekonom