Je to zadostiučinění a závazek, říká táta Dobeše. Cesta přes zámoří byla správná

Mladý brankář Jakub Dobeš zažil snový debut v NHL. Proti obhájci Stanley Cupu Floridě Panthers vychytal čisté konto, to žádný český gólman před ním nedokázal. V zámoří působí už od svých šestnácti let, k čemuž ho nasměroval jeho táta Zdeněk, taktéž bývalý hokejový brankář. O cestě svého syna promluvil v rozhovoru pro TN.cz. Z jeho premiéry byl nadšený, byť se jí z rodinných důvodů nemohl zúčastnit osobně.

Jaké byla vaše reakce, když zazněla závěrečná siréna a váš syn vychytal čisté konto? 

Jak se říká, člověk se nadechne před zápasem a vydechne po něm. Určitá zdravá nervozita z mého pohledu byla na místě. S přibývajícím časem jsem víc a víc věřil, že Montreal může s Kubíkem v bráně vyhrát. Bylo velice příjemné a dojemné, že se mu podařilo čisté konto a takovýto start do NHL kariéry. Už v průběhu zápasu začaly zvonit telefony, chodily smsky. Měl jsem obrovskou radost. Chvíli jsem tomu nemohl uvěřit. Byl to nezapomenutelný zážitek, Kubovi jsem to přál. První start si asi nešlo lépe představit. 

Jakub se stal prvním českým brankářem v historii, který v premiéře v NHL vychytal čisté konto. Další důvod být na syna pyšný, že?

Přesně tak. V první chvíli jsem to nevnímal, ale pak jsem se to dozvěděl z médií. Je to zadostiučinění, ale i závazek do budoucna, aby takových výkonů bylo co nejvíce. Je to velká pocta, že se stal prvním Čechem, kterému se tohle podařilo. 

Co jste celkově říkal na jeho výkon proti Floridě, obhájci Stanley Cupu?

Před zápasem jsme se bavili o tom, ať má čistou hlavu a že nemá co ztratit. Je výhoda, že hrál proti silnému týmu, i když v NHL není slabých soupeřů. Mohl se předvést před rodinou a přáteli. Myslím si, že odvedl dobrou práci, všechno do sebe zapadlo. 

​V brance i před zápasem působil velmi klidně. Je to něco, co ho vystihuje? 

Do Ameriky přišel v brzkém věku, tak se musel naučit různé věci dělat sám. Pomohli mu i sportovní psychologové. Vyzdvihl bych Mariana Jelínka, který na dálku s ním krátce a úspěšně pracoval. Na jeho psychologickém vývoji se podíleli i další lidé. Takto by to u gólmanů mělo být, aby byli vyvážení a naprosto koncentrovaní. 

Vy jste také bývalý hokejový brankář. Zdědil po vás Jakub něco?

Podobnost je v postavě a určitých technických prvcích. Má to ale samozřejmě na mnohem vyšší úrovni, za což jsem rád a přeju mu to. Zápasy spolu probíráme. Sledovat večerní zápasy a následné hodnocení je sice časově náročné, ale pak je to o to sladší, když se povede takovéto vystoupení. Budeme v tom pokračovat, protože, jak se říká, gólmani stojí při sobě. 

Jakub odešel do zámoří v hodně mladém věku. Jak to pomohlo jeho hokejovému vývoji? 

Začínali jsme ve Vítkovicích a při přechodu do mladšího dorostu nabrali směr Chomutov, kde patří velké poděkování organizaci Pirátů, protože si zde zachytal za mladší dorost, starší dorost a juniorku. Navíc jezdil na tréninky do Kadaně. Obrovské poděkování patří panu trenérovi Beckovi, který ho nešetřil a dal mu tu příležitost mezi muži, kde poznal zase něco jiného, než je mládežnický hokej. Přechod do zámoří se v Chomutově moc nepozdával. Na druhou stranu nám to přáli. Byli jsme tam maximálně spokojení, ale Kuba se chtěl posunout výše a jít cestou Spojených států, kde skloubí hokej se studiem. Šlo se tam postupně přes dorostenecké kategorie, USHL, univerzitní NCAA až k podpisu smlouvy v Montrealu, za což jsme byli rádi. Co nejdřív jsme chtěli do NHL a cesta vedla přes farmu, kde za Laval Rocket loni odchytal neskutečných 51 zápasů. Ze začátku si na vše zvykal, ale díky univerzitní soutěži měl ten přechod rychlejší a dnes stojí pevnýma nohama na zemi. Ví, že ještě musí hodně pracovat, aby se stal pevnou součástí organizace Montreal Canadiens. 

Jít přes univerzitní soutěže je pro české gólmany nezvyklá cesta. Navíc byl v roce 2020 draftován až jako 151. v pořadí a před ním bylo několik brankářů. Je i z tohoto pohledu velký úspěch, že se dokázal prosadit? 

Jako rodiče jsme byli rádi, že cestu přes Ameriku může absolvovat. Nikdy nevíte, jak se vám bude dařit, ale zkušenosti a studium vám nikdo nevezme. Je pravda, že kanadská cesta uzavírala možnost jít do univerzitní soutěže NCAA, což by se teď mohlo změnit. Připravilo ho to po mentální stránce na zámořský hokej. Jsme za to rádi, velice si toho vážíme. Už samotný draft byl určitý závazek. Kuba věděl, že i když je to z pozdějších míst, což gólmani bývají takto draftováni, tak je to jen první stupínek a bude další hromada kempů. Pokud se tam dobře ukáže a bude se dobře prezentovat společensky a sportovně, tak se mohl ukázat, což se podařilo. S pokorou a úctou jdeme dál. 

​Ze zámoří unikla informace, že za Jakubem letěla na Vánoce maminka. Už se chystala odjet domů a na poslední chvíli se dozvěděla, že bude Jakub chytat na Floridě. On prý pak musel na poslední chvíli shánět letenku. To musela být také zajímavá zkušenost, že?

V základu je to pravda, jak popisujete. Maminka letěla za Jakubem a následně se v pondělí měla přesouvat za mladším bratrem Zdendou. Došlo k tomu, že ve čtvrtek po tréninku v Lavalu si ho zavolal trenér, řekl mu, že si ho v Montrealu berou a jede s nimi na turné do států. Bývá zvykem, že si rodiče zvou na úvodní zápasy NHL, a tak začala příjemná starost, jak to všechno obstarat. Maminka pobalila a přesunula se z Montrealu na Floridu. Kuba vyrůstal v Americe u našich rodinných přátel, kteří mají na Floridě nemovitosti, tak poskytli ubytování. Já jsem bohužel nemohl odletět, protože jsem měl rodinné povinnosti. 

Chystáte se do budoucna navštívit syna? 

Jsme domluveni, že v nejbližším možném zápase určitě přijedu. Z televizních přenosů jsem nevynechal jediný zápas a premiéru jsem ze zmíněných důvodů musel vidět také v televizi. 

Zrodila se hvězda. Dobešovi při skalpu šampionů gratulovala i ikona:

​

TN.cz