Kdy začíná jaro? Máme čtyři druhy a tři různá data, rovnodennost se posouvá

O tom, jaké měsíce kterému ročnímu období náleží, má většina lidí jasno. To, kdy začíná, je však věc druhá. Ukázkovým příkladem je jaro, které má minimálně čtyři podoby a tři data, která jej „startují“. Tady jsou:

Rok	Meteorologické jaro	Astronomické jaro	Biologické jaro	Vegetační jaro
2024	1. března	20. března	4. února	různé
2025	1. března	20. března	14. února	různé

Meteorologické, klimatické či klimatologické jaro (také kalendářní)

Meteorologické jaro má pevně stanovené datum a přiřazené tři měsíce na jedno roční období. Meteorologické, klimatické či klimatologické jaro tak letos začalo 1. března 2025 a trvat bude až do 31. května.

„O pevně stanovené období se jedná z toho důvodu, aby meteorologové, resp. klimatologové měli vůbec možnost řádně statisticky zpracovávat meteorologická data,“ popisují vědci z Českého hydrometeorologického ústavu.

ČTĚTE TAKÉ: Do Česka se začali vracet čápi, jaro je již za dveřmi. Nejdřív se vracejí ti líní, říká expert

Astronomické jaro

Nejznámějším vymezením druhého ročního období je astronomické jaro. Jedná se o časový úsek od jarní rovnodennosti po letní slunovrat. Letos tak jaro podle astronomů započne 20. března 2025 v 10:02.

V tento moment se na severní polokouli střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem. Od této doby, kdy budou den a noc přibližně stejně dlouhé, se až do červnového slunovratu bude den prodlužovat.

Někteří si mohou pamatovat, že se příchod astronomického jara slavil 21. března. Od roku 2012 se však datum posunulo. Mezi běžným kalendářem a tím astronomickým totiž vzniká postupem času odchylka. Jarní rovnodennost bude nastávat 20. března až do roku 2048, kdy se přesune na 19. března.

K rovnodennosti dochází dvakrát do roka: na jaře a na podzim. Společně s letním a zimním slunovratem se jedná o momenty, které astronomicky označují začátek a potažmo konec jednotlivých ročních období.

Jarní rovnodennost Letní slunovrat Podzimní rovnodennost Zimní slunovrat

20. března 2024	20. června 2024	22. září 2024	21. prosince 2024
20. března 2025	21. června 2025	22. září 2025	21. prosince 2025
20. března 2026	21. června 2026	23. září 2026	21. prosince 2026
20. března 2027	21. června 2027	23. září 2027	22. prosince 2027

Biologické jaro

Kvůli nesouladu s děním v přírodě a astronomickým začátkem jara si bioklimatologové určili tzv. biologické jaro. To začíná kolem 16. února a trvá do konce května.

Podobně se na začátek jara dívají i východní kultury, které start jara odvozují z lunárního a solárního kalendáře. Střídáním ročních období se podle východních kultur řídí i lidský organismus – a jaro začíná ve chvíli, kdy se lidské tělo začíná po zimě opět probouzet.

Letošní biologické jaro pak třeba podle webu skolazdravi.eu začalo 14. února 2025 a potrvá do 14. května.

Vegetační jaro

Zemědělci pak nemají začátek jara pevně daný, ale je odvislý od počasí. „Začátek vegetačního jara je dán nástupem období s průměrnými denními teplotami vzduchu nad +5 °C a jeho konec je dán dosažením průměrné denní teploty vzduchu 15 °C,“ popsal před časem informační web ČHMÚ.

Vegetační jaro je také v Česku různě dlouhé podle polohy. Délka vychází z „křivky dlouhodobého ročního chodu průměrných denních teplot pro jednotlivé oblasti, které jsou v různých nadmořských výškách“.

Jaké svátky a slavnosti k jaru v Česku patří?

V průběhu jara se mohou Češi těšit na řadu svátků a tradic, které se v tuzemsku dlouhá staletí udržují.

Tím nejvýznamnějším svátkem jsou Velikonoce, které jsou letos poměrně pozdě. Mnozí lidé se domnívají, že se jedná o období od Velkého pátku do Velikonočního pondělí, vše ale začíná už Květnou nedělí a končí velikonoční vigilií, tedy nocí ze soboty na Velikonoční neděli. Křesťané věří, že právě v tuto noc došlo ke vzkříšení Ježíše Krista.

Opomenout nelze ani svátek matek, mezinárodní den žen či svátek zamilovaných: Prvního máje. Svou tradici si zachovaly také májové slavnosti a stavění májek – ozdobených kmenů stromů – během nichž se zpívá. K tomu dochází z pravidla 30. dubna nebo 1. května.

Právě v noci z 30. dubna na 1. května je navíc v mnoha částech České republiky zvykem pálit čarodějnice. Jedná se o symbol konce zimy a příchodu jara. Napříč tuzemskem se staví vatry či menší ohně a upalují se ručně vyrobené čarodějnice, čímž se pomyslně odhání zlé síly.

Stejně tak k jaru patří poutě, jako například slavná pražská Matějská pouť.

Na konci března se také mění zimní čas na letní.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Letošní leden byl nejteplejší v historii. Měření přineslo překvapivá data, abnormálně vybočují