Minimální mzda v roce 2025 poroste. Největší historický nárůst, říká Jurečka

Minimální mzda v roce 2025 opět poroste. Od ledna má být nejnižší výdělek 20 800 korun. Nově je navíc minimální mzda navázána na valorizační mechanismus. Odpadnout by tak mělo každoroční vyjednávání o její výši mezi vládou, odbory a zaměstnavateli.

Uklízečky, šičky nebo pomocní dělníci ve výrobě. Ti všichni většinou pobírají minimální mzdu. Celkově jde o zhruba 150 tisíc lidí. Letos je to 18 900 korun, příští rok 20 800. "Teď na příští rok máme ten největší historický nárůst, plus 1 900 korun měsíčně," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nově je minimální mzda navázaná na valorizační mechanismus. Vypočítává se jako součin předpokládané průměrné měsíční hrubé mzdy v národním hospodářství a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. S tím souhlasí i někteří zástupci opozice.

"Já myslím, že je to správný krok nejen pro zaměstnance, kteří budou dopředu vědět, jakou budou mít minimální mzdu, pokud za ní pracují, ale i pro zaměstnavatele, aby si udělali nějaký plán," řekl předseda poslaneckého klubu Radim Fiala (SPD).

"Vítáme zavedení automatického valorizačního mechanismu zvyšování minimální mzdy, který konečně povede pro zaměstnavatele k předvídatelnému prostředí, namísto politických rozhodnutí o stanovování každoroční výše růstu minimální mzdy," uvedla Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Minimální mzda ale ovlivňuje i některé další parametry. Jde například o získání daňového bonusu na dítě. Zaměstnanec musí dosáhnout ročního příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimálního výdělku, aby měl na bonus nárok. A třeba důchody jsou osvobozeny od daně do výše 36násobku minimální mzdy.

Cílem ministerstva práce a sociálních věcí je, aby minimální mzda do roku 2029 dosáhla 47 procent průměrné hrubé měsíční mzdy. Příští rok to bude zhruba 42 procent. "V minulosti třeba ta minimální mzda byla na hodnotách 35, 37 procent vůči průměrné mzdě, teď se posuneme do úplně jiných úrovní," zdůraznil Jurečka.

S čím naopak opoziční ANO a SPD nesouhlasí, je zrušení zaručených mezd v komerční sféře. "V takovéto době, kdy vlastně ekonomika stagnuje, kdy reálné mzdy se nám propadaly, tak v této době de facto zrušit zaručené mzdy bez nějaké širší debaty, není podle mě příliš dobrá věc," řekla předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová (ANO).

Ve veřejném a státním sektoru zaručené výdělky zůstávají.

pab, TN.cz