NATO zvýší výdaje na obranu, "trvalé suverénní závazky" vůči Ukrajině platí

V prohlášení se uvádí, že členové NATO chtějí do roku 2035 postupně zvýšit své obranné výdaje na 5 procent hrubého domácího produktu (HDP). Tento cíl výrazně převyšuje dosavadní hranici dvou procent, kterou přitom řada států stále nesplňuje.

Pětiprocentní rozpočet se dělí na dvě části: minimálně 3,5 procenta HDP by mělo jít přímo na investice do obranných kapacit, tedy na výzbroj, munici, modernizace armád. Až 1,5 procenta HDP by pak mělo směřovat do výdajů úzce propojených s obranou, jako jsou kritická infrastruktura, kybernetická bezpečnost či technologické inovace.

Tyto investice jsou nezbytné, aby bylo možné čelit "hlubokým bezpečnostním hrozbám", uvedli vedoucí představitelé, přičemž zmínili zejména "dlouhodobou hrozbu, kterou představuje Rusko pro euroatlantickou bezpečnost, a přetrvávající hrozbu terorismu".

Pokrok v plnění zvýšených cílů v oblasti výdajů, které se ze současného cíle dvou procent HDP zvýší na 5 procent HDP, bude přezkoumán v roce 2029.

Spojenci znovu potvrdili své "trvalé suverénní závazky" podporovat Ukrajinu, ale vynechali zmínky o možném budoucím členství Ukrajiny v alianci, které byly obsaženy v některých předchozích prohlášeních ze summitu. Jedná se však o první prohlášení summitu NATO od napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2022, které tento útok neodsuzuje.

Prohlášení zdůrazňuje i potřebu zvyšovat kooperovat mezi spojeneckými armádami, investovat do obranných technologií nové generace a podporovat obranný průmysl. Důraz je kladen zejména na zajištění spolehlivých dodavatelských řetězců a na rozvoj evropských i transatlantických obranných kapacit.