před 3 hodinami
2
Začátek 80. let. Společnost Northrop vyhrála soutěž amerického ministerstva obrany na nový bombardér využívající pokročilé technologie. Firma ovšem přišla s velmi neobvyklým návrhem, který překvapil nejednoho vojenského experta. Snaha po co nejmenším radarovém odrazu totiž vedla konstruktéry k návrhu samokřídla – tedy jen vzácně využívanému konstrukčnímu pojetí, kdy letadlu vlastně chybí trup i ocasní plochy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zabiják ruských letadel a lodí. Ukrajinci představili mocnou zbraň, mluví o zlomovém momentu
Silueta B-2 tak připomíná veliké silné křídlo, ze kterého nahoře vystupuje kabina i dvojice gondol s proudovými motory. V historii se samokřídlo příliš neuplatnilo. Ke konci druhé světové války bylo dokončeno několik prototypů stíhacího bombardéru Horten Ho 229, jedné z Hitlerových „zázračných zbraní“, ve stejné době se projektem dálkového bombardéru konstruovaného jako samokřídlo zabýval také Northrop. Z vrtulového YB-35 ani pozdějšího YB-49 ale nakonec nic nebylo.
Při návrhu nového bombardéru na přelomu 70. a 80. let se ovšem toto konstrukční pojetí dostalo zpět do hry, samokřídlo má totiž menší radarový odraz než podobně velké konvenční letadlo. Inženýři z Northropu využili ještě další techniky jako speciální – radarové paprsky pohlcující – materiály, zvláštně zalomené zadní partie nebo motory umístěné nahoře na křídle a kryté před radary. Vytvořili zkrátka letadlo, které mělo být schopné překonat sovětskou protivzdušnou obranu.
Neviditelný. Skoro
Letoun B-2, podobně jako menší F-117 Nighthawk, není v pravém smyslu slova neviditelný, jen ho má problém najít nepřátelský radar. Vedle letů ve velkých výškách – kde je B-2 skutečně téměř neviditelný díky tomu, že jeho temná barva proti tmavé obloze není příliš vidět – muselo být letadlo schopné také během útoku létat těsně nad zemí a prakticky kopírovat terén.
Za cenu prodloužení vývoje a jeho prodražení se to Northropu podařilo splnit, ovšem koncem 80. let přišlo snižování napětí mezi USA a Sovětským svazem a velká flotila „neviditelných“ bombardérů už nebyla potřeba. Podobné škrty sice postihly také další zbrojní programy, v případě B-2 bylo ovšem snížení počtu objednaných kusů obzvlášť citelné. Místo původně plánovaných 132 strojů, mezi které by se rozpočítaly náklady na vývoj, se jich nakonec do roku 1997 vyrobilo vedle prototypu jen 20.
Stroj, původně určený pro nukleární bombardování, byl upraven i pro konvenční výzbroj. Do akce jej Američané poprvé vyslali v roce 1999 během náletů na Jugoslávii. Později se „bé dvojky“, schopné nést v pumovnicích přes 20 tun bomb, objevily také nad Afghánistánem, Irákem či Libyí. A na rozdíl od letounu F-117, jehož jeden exemplář se podařilo na jaře 1999 sestřelit Srbům, bez jakýchkoli ztrát. Jeden letoun byl nicméně zničen po nehodě během startu v roce 2008 a další vyřazen po havárii v roce 2022.
Munice ničící bunkry
Letoun může nést mimo jiné dvě řízené bomby GBU-57A/B MOP (Massive Ordnance Penetrator), které byly podle médií nyní použity k útokům na íránská jaderná zařízení. Nejsilnější konvenční bomba v americkém arzenálu váží 13 600 kilogramů a je před výbuchem díky své konstrukci schopná proniknout několika desítkami metrů materiálu. Americké letectvo uvedlo, že jde až o 60 metrů, v případě železobetonu se podle BBC jedná až o 18 metrů. Bomba pak obsahuje skoro 2,5 tuny výbušnin.
Americké letectvo chystá nahrazení bombardérů B-2 novými o něco menšími a pro radary také neviditelnými letouny B-21 Raider, které budou rovněž schopné nést konvenční i jaderné zbraně. První veřejný let stroje B-21 se uskutečnil 10. listopadu 2023, zařazení prvních kusů do služby se plánuje na konec 20. let. Americké letectvo oznámilo, že hodlá koupit minimálně sto Raiderů, které mají nahradit nejen B-2, ale i nadzvukové stroje B-1B a výhledově i legendární B-52.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bizarní vynález Rusů proti útočným dronům. Oplotili vozidla „ozdobou ze zahrádky“
Czech (CZ) · 
English (US) ·