Čtvrteční jednání poslanců o nové podobě zákona o vojácích z povolání přineslo několik zajímavých momentů. A tohle byl jeden z nich. "Odmítáme neúčelné a netransparentní rozhazování peněz daňových poplatníků, jehož jediným cílem je na papíře vykázat vyšší procento výdajů na obranu. Investice, které by skutečně přispěly k vyšší bezpečnosti našich občanů, jsou investice do protivzdušné obrany," opřel se šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš do vlády a přítomné ministryně obrany.
"Říkáme, kupte protivzdušnou obranu, ne? Pojďme se o tom bavit a to vy nechcete," útočil dál Babiš na koalici. Vysvětloval tím, proč se prý nejsilnější opoziční strana odmítla zúčastnit bezpečnostní schůzky svolané premiérem Petrem Fialou (ODS).
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nicméně Babišovi odpověděla, že Česká republika nyní začala obranu před nepřátelskými raketami, drony či letadly posilovat. Jak ve slovní přestřelce prozradila, připravuje nákup v hodnotě několika miliard korun.
Každá další baterie minimálně za 3,4 miliardy korun
"Tady se určitě shodneme všichni, že systém protivzdušné obrany je strašně důležitý. Ukazuje to válka na Ukrajině, ukazují to války na Blízkém východě a je to opravdu něco, co chceme. To je i důvod, proč teď probíhají jednání s Izraelci, s izraelským Sibatem (vládní obranná agentura - pozn. red.), kde se právě třeba jedná o pořízení dalších shoradů (z anglické zkratky SHORAD pro protiletadlové komplety krátkého dosahu - pozn. red.), abychom doplnili ten komplet, který se pořizoval za vás," prozradila Černochová v odpovědi Babišovi.
Její slova pak pro deník Aktuálně.cz potvrdil i Lubor Koudelka, šéf vyzbrojovací sekce na ministerstvu obrany. Podle něj je navýšení původní objednávky protiletadlových kompletů krátkého dosahu Spyder z konce roku 2021 logické. "Se zástupci agentury Sibat jsme měli jednání tento týden, jsme v úvodní části úvah," upřesnil Koudelka v pátek.
Kolik baterií by obrana chtěla přikoupit, však Koudelka neřekl. Je to prý otázka na vojáky, kteří musí spočítat, kolik jich celkově k ochraně Česka potřebují. Přesné číslo nechtěla uvést ani mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková - prý i proto, že finální požadavky na českou protivzdušnou obranu budou schváleny až na červnovém summitu NATO v Haagu.
I tak je ale už nyní jasné, že půjde o další miliardový nákup. Jestliže totiž podle smlouvy z října 2021 platila Česká republika za pořízení čtyř baterií Spyderů 13,7 miliardy korun, přikoupení každé další by pak v průměru vyšlo minimálně na 3,4 miliardy. Pro přehled - jedna baterie se skládá z radaru, čtyř odpalovacích zařízení, nabíjecího vozidla a systému velení a řízení palby. Celý systém je mobilní na kolovém kopřivnickém podvozku Tatra 8×8.
"S izraelskou stranou vedeme předběžná jednání o možném zakoupení dalších baterií, jedná se o přirozený krok plynoucí z bezpečnostní situace v Evropě a nutnosti posilování protivzdušné obrany," reaguje David Šíma, mluvčí ministerstva obrany.
Zakázka za deset miliard nabobtnala o více než třetinu
Jak před několika dny informoval resort, čtvrtina původní objednávky už je prý hotová. Na první baterii nyní probíhají tovární zkoušky, na konci roku je potom v plánu vojenské testování. Všechny čtyři komplety by měl mít protiletadlový pluk české armády ve Strakonicích v průběhu příštího roku.
Pokud se zkoušky povedou a vojáci nové zbraně skutečně získají, budou moct odstavit extrémně zastaralou sovětskou technologii 2K12 KUB přezdívanou kvůli trojici raket "tři prsty smrti". Součástí muzejního systému jsou třeba stále i nákladní ruská vozidla ZIL 131.
O záměru nakoupit izraelské raketové systémy Spyder od firmy Rafael bez otevřené soutěže informoval tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v roce 2020. Modernizace protiletadlových zbraní se ale řešila minimálně od roku 2016. V průběhu vyjednávání ovšem rapidně stoupla cena nákupu. Z původně oznámených deseti miliard nakonec byla částka 13,7 miliardy.
Kromě společnosti Tatra se na mezivládním kontraktu podílí i další firma z koncernu CSG - pardubická Retia - a také státní Vojenský technický ústav. Údržba a servis prvních čtyř baterií systému Spyder by si měla během jejich dvacetileté životnosti vyžádat celkově 23,5 miliardy korun.
Ochrana letišť, elektráren či vodních zdrojů
V roce 2023 také česká vláda posvětila nákup 48 protiletadlových střel do nových kompletů, které mohou zasáhnout letící cíl až ve vzdálenosti 80 kilometrů. Obchod si vyžádal 3,4 miliardy korun. V plánu je přikoupení dalších raket až za 11,8 miliardy.
Izraelské systémy SHORAD Spyder si česká armáda pořizuje především k ochraně strategických objektů. Tedy například jaderných elektráren, letišť, vodních zdrojů či průmyslových center.
"Nějaká dílčí zpoždění u některých subdodávek nastala a něco je zase v předstihu, takže většina komponentů pro první a druhou jednotku už je v České republice. Neobáváme se, že by k nějakým prodlevám mohlo dojít," odpověděla Jana Černochová loni v prosinci na dotaz Aktuálně.cz, jak se zakázka za 13,7 miliardy vyvíjí.
"Iron Dome - na to zapomeňte. Izraelci neprodávají vůbec žádnou techniku do jiných zemí. Prostě neprodali Iron Dome Američanům, neprodají Iron Dome nikomu, stejně jako neprodávají tanky Merkava," odmítla ministryně Černochová ve čtvrtek slova Andreje Babiše o tom, že by Česko mělo usilovat o obranné technologie, které chrání židovský stát před raketami teroristů.