Pavel může vetovat růst platů politiků. Znamenalo by to dvojnásobné zvýšení

Vládu zřejmě čekají kvůli problematické novele o růstu platů ústavních činitelů další potíže. Předseda Nejvyššího soudu totiž upozornil prezidenta, že změna je protiústavní. K vetu vyzvala Petra Pavla minulý týden i Soudcovská unie. Pokud by Pavel zákon odmítl, znamenalo by to podle expertů skokový a oproti návrhu dvojnásobný růst platů.

Vzorec pro výpočet platů ústavních činitelů přestal z rozhodnutí Ústavního soudu platit už s úderem nového roku. Novela, která měla přinést nový vzorec, ale teprve teď míří k prezidentovi k podpisu. Koalice i přes stále sílící hlasy o neústavnosti této novely doufá, že hlava státu zákon nebude vetovat.

"Nemám žádné informace, že by pan prezident změnil ten původně avizovaný postup, to znamená, že by nepodepsal," prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). 

To nám ale Hrad nepotvrdil. "Prezident se vyjádří až po 17. únoru, kdy zákon dorazí na Hrad," vzkázal mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.

V případě prezidentského veta by pak o zákoně znovu rozhodovala Sněmovna. "Pokud by to pan prezident vrátil, tak do té doby, než padne nějaké rozhodnutí, není z čeho počítat platy. Museli bychom najít řešení, na základě čeho by se daly platy vypočítat," řekl předseda vlády.

Podle expertů by takovým řešením, i když zdaleka ne ideálním, mohlo být dočasné nařízení vlády. "By po určitou dobu stanovilo výši platů ústavních činitelů i soudců. Je to řešení provizorní, nedobré," varoval ústavní právník Aleš Gerloch.

Podle odborníků ale hrozí i to, že o lednových platech svých zaměstnanců by si instituce rozhodovaly samy. "Máte mezeru v zákoně. Soudy už naznačily, jak to budou interpretovat podle toho nálezu, dojde k navýšení ne o 7, ale o 14 % jejich příjmů. Jakou cestou by šly další úřady, to lze jenom spekulovat," poznamenal ústavní právník Ondřej Preuss.

I když by prezidentské veto znamenalo zpoždění platnosti zákona, koalice věří, že by se jí ho ve Sněmovně podařilo přehlasovat. "Je k tomu potřeba 101 hlasů," sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jenže jistá si tím být nemůže. Ve Sněmovně mají teď koaliční strany 104 poslanců, například dva z nich se ale, už když Sněmovna poprvé o zákoně rozhodovala, zdrželi.

kdu, TN.cz