Polsko nasadí tisíce vojáků a bezpilotní letouny za účelem dočasných hraničních kontrol s Německem, které spustí už 7. července. Tamní vláda tvrdí, že reaguje na podobné německé opatření a chce tak zabránit nelegálnímu pohybu migrantů mezi oběma zeměmi. Krok ale vyvolal politickou bouři, napětí mezi Varšavou a Berlínem i obavy z dopravního chaosu na přechodech.
Opatření, která vstoupí v platnost hned po víkendu, budou kromě hranice s Německem platit i na přechodech se sousední Litvou. Do akce se zapojí až pět tisíc polských vojáků, včetně příslušníků vojenské policie a dobrovolnických jednotek. Pomáhat budou i drony, které budou střežit území ze vzduchu, píše web německé stanice n-tv.
"Považujeme dočasné obnovení kontrol na polsko-německé hranici za nezbytné k omezení a minimalizaci nekontrolovaných toků migrantů tam a zpět," prohlásil polský premiér Donald Tusk. "Jsme si vědomi, že toto rozhodnutí má určité důsledky pro svobodu pohybu osob. Neexistuje ale jiná cesta," dodal předseda vlády.
Kontroly přicházejí jako reakce na německá opatření, která Berlín zavedl už v říjnu 2023 kvůli rostoucímu počtu nelegálních přechodů hranic. Připomněl to zpravodajský web Deutsche Welle. Německá policie podle tamního ministerstva vnitra od té doby vrátila z hranice zpět přibližně 1 300 lidí, přičemž každý desátý z nich požádal o azyl.
Zavádění kontrol i zpětné vracení migrantů se mezitím stalo v Polsku výbušným tématem. Opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) obviňuje vládu Donalda Tuska z přílišné vstřícnosti vůči Berlínu a tvrdí, že přijímá migranty, které Německo odmítá. Místy už situace eskaluje – radikální aktivisté začali na hranici organizovat občanské hlídky.
Polská vláda se ale od podobných aktivit distancuje. "Situace je pod kontrolou," zdůraznil tento týden mluvčí vlády Adam Szłapka a odmítl tvrzení PiS o "hordách migrantů" proudících přes hranice. Zároveň připustil, že nové kontroly přinesou dopravní komplikace: "Jsme si vědomi, že dojde k jistým zpožděním, ale organizujeme práci pohraničníků tak, aby nepříjemnosti byly co nejmenší."
Z německé strany zaznívají výzvy k jednotnému evropskému postupu. Kancléř Friedrich Merz připomněl, že situaci opakovaně probíral s Tuskem a že chtějí najít společné řešení.
"Máme zde společný problém, který chceme řešit společně. Někteří ale tvrdí, že existuje jakýsi repatriační turismus z Německa do Polska. To není pravda," prohlásil Merz a ostře tak odmítl spekulace, že by Německo organizovaně vracelo azylanty do Polska.
Nejvíce dává na obranu státu Polsko, státy z jihu Evropy výrazně zaostávají (6/2025):
TN.cz