Putin už se připravuje na další válku. V příštích 10 letech se Rusko po zuby vyzbrojí

Ruský vůdce Vladimir Putin oznámil ambiciózní plán rozsáhlého zbrojení na období mezi lety 2027 a 2036. Nový státní program se opírá o zkušenosti z války na Ukrajině a počítá s výstavbou nové vojenské infrastruktury, základen i skladů zbraní. Kreml tak vysílá jasný signál: Rusko se připravuje na další ozbrojený konflikt.

Zbrusu nový desetiletý plán masivního zbrojení tento týden představil ruský prezident Vladimir Putin. Program podle jeho slov vychází především ze zkušeností z války proti Ukrajině, kterou Moskva vede už od roku 2014. Konflikt Kreml i nadále používá jako klíčový argument pro další militarizaci.

"Zkušenosti z války na Ukrajině jsou pro nás zcela zásadní. Stejně tak i poznatky z dalších regionálních konfliktů," řekl Putin během jednání s představiteli armády a vojenského průmyslu.

Ruská ekonomika byla v posledních třech letech výrazně transformována pro válečné potřeby. I přes tento posun ale země stále nedokáže samostatně produkovat špičkovou vojenskou techniku. Putin je tak čím dál více závislý na dodávkách z Číny, Severní Koreje a Íránu, podotkl ve své zprávě americký Institut pro studium války (ISW).

​Hlavní zbraní Moskvy tak zůstává jaderný arzenál. "Prioritou je další rozvoj jaderné triády," zdůraznil ruský prezident a dodal, že modernizací projde i letectvo a jeho úderná výzbroj.

Putin jde na sever

Šéf Kremlu zároveň oznámil masivní výstavbu nové vojenské infrastruktury – od základen po sklady munice. Ty mají vzniknout mimo jiné v Murmanské oblasti na poloostrově Kola, konkrétně ve městě Severomorsk a městečku Pečenga. Právě tam v loňském říjnu ministr obrany Andrej Bělousov představil plány na nové sklady zbraní a další vojenské objekty. Asi dvoutisícové sídlo leží na úplném severozápadě země a sousedí tak zároveň s Norskem i Finskem.

​Stavět chce Putin i v odlehlém souostroví Nová země a v ještě severněji položené Zemi Františka Josefa – ta je v podstatě plnohodnotným polárním územím a není trvale obydlena. Nachází se tam ale vojenská základna Nagurskaja.

K odhalení nového zbrojního programu dochází krátce poté, co ukrajinské speciální jednotky během dronové operace poškodily významnou část ruského strategického letectva a zasadily tak hlubokou ránu právě Putinem zmiňované jaderné triádě. Šéf Kremlu však trvá na tom, že nový plán militarizace není náhlou reakcí, ale výsledkem dlouhodobé přípravy.

"Ano, v letech 2008, 2009, 2010 byla přijata rozhodnutí o rozvoji obranného průmyslu a alokovaly se na to konkrétní prostředky. To nám dnes umožňuje vyrábět potřebné objemy zbraní a vybavení," prohlásil Putin. Ten vedle desetiletého plánu nedávno podepsal i novou námořní strategii na dalších 25 let, připomněl norský list The Barents Observer.

​Podle předsedy Rady pro námořnictvo Nikolaje Patruševa má dokument za cíl definovat budoucnost ruské flotily. "Jedná se o důležitý dlouhodobý dokument, který odpovídá na otázku, jaká má být ruská námořní síla, aby mohla účinně hájit naše zájmy ve světových oceánech a mořích," uvedl Patrušev.

Celý plán a okolnosti jeho představení tak naznačují, že Rusko se v příští dekádě nezaměří na deeskalaci konfliktů, ale naopak na přípravu pro další válku. Experti ISW míní, že Putinův režim tím dává jasně najevo, že agresivní geopolitická strategie je jeho dlouhodobou prioritou.

Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. Putin chce posílit zbrojení (6/2025):

TN.cz