Scénáře vývoje íránsko-izraelské války: Zapojení USA by mělo zničující následky

před 7 hodinami 2

Vzájemní údery mezi Izraelem a Íránem stále pokračují. Situace eskalovala poté, co Izrael v noci na pátek spustil několik let připravovanou operaci proti íránskému jadernému programu. Odborníci se obávají dalšího vyhrocení situace včetně globálního ekonomického šoku, urychlení íránského jaderného programu nebo zapojení dalších zemí, jako jsou Spojené státy americké či země Perského zálivu.

Konflikt mezi Izraelem a Íránem stále pokračuje. Teherán vyslal na svého nepřítele v neděli večer a v pondělí ráno 65 balistických raket a desítky dronů. Většinu se podařilo zachytit, nicméně tři dopadly a způsobily smrt osmi lidí, informoval deník The Times of Israel.

Izraelské letectvo po poledni oznámilo, že má plnou kontrolu nad teheránských vzdušným prostorem a že zničilo třetinu íránských odpalovacích zařízení balistických raket.

Kvůli eskalaci izraelských úderů na íránské hlavní město z něj začali prchat civilisté, popsal deník The Guardian. V ulicí nastal chaos, lidé se snažili nakoupit potraviny a na benzínkách se tvořily dlouhé fronty, jak se lidé chtěli dostat se z města. Podle neoficiálních informací přišlo od pátku o život nejméně 138 lidí a stovky dalších utrpěly zranění.

​Momentálně je prakticky nemožné určit, jak se konflikt mezi Izraelem a Íránem bude vyvíjet. Nicméně portál BBC představil několik možných scénářů, jak nejhůře se může konflikt vyvinout.

Zapojení USA

Existuje riziko, že Írán by mohl zaútočit na americké cíle po celém Blízkém východě, jako jsou tábory speciálních jednotek v Iráku, vojenské základny v Perském zálivu nebo diplomatické mise v regionu. USA kvůli obavám z útoku už stáhly část personálu a ve veřejném prohlášení důrazně varovaly Írán před důsledky jakéhokoli útoku na americké cíle.

Odborníci si myslí, že v případě zabití amerického občana by Donald Trump musel jednat. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už dlouhodobě čelí obviněním, že chce, aby mu USA se svým mocným arzenálem pomohly porazit Írán.

Pokud by se ale Amerika stala aktivním bojovníkem, znamenalo by to obrovskou eskalaci s dlouhými, potenciálně zničujícími následky.

Zapojení zemí Perského zálivu

Pokud by se Íránu nepodařilo poškodit dobře chráněné vojenské a další cíle v Izraeli, mohl by se zaměřit na méně chráněné cíle v Perském zálivu, a to zejména v zemích, o kterých se Írán domnívá, že v průběhu let pomáhaly jeho nepřátelům. Země Perského zálivu jsou Írán, Irák, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Omán.

​V řadě zemí Perského zálivu jsou zároveň americké letecké základny. Některé z nich také loni diskrétně pomáhaly bránit Izrael před íránským raketovým útokem. V případě napadení Perského zálivu by pak tyto země mohly požadovat, aby na jeho obranu přiletěla americká vojenská letadla stejně jako na obranu Izraele.

Izraeli se nepodařilo zničit veškerá íránská jadrná zařízení

Existují dohady, že se íránská jaderná zařízení mohou nacházet příliš hluboko a mohou být příliš dobře chráněná, než aby se Izraeli podařilo je zničit. Zároveň se sice Izraeli podařilo zabít některé jaderné vědce, know-how a odborné znalosti ale nezničil.

Zároveň izraelský útok mohl íránské vedení přesvědčit, že jediný způsob, jak zamezit dalším útokům, je co nejrychlejší vývoj jaderných zbraní. Také lidé, kteří v rozhodujících pozicích nahradí své mrtvé předchůdce, mohou být tvrdohlavější a méně opatrní.

Izrael by to mohlo donutit k dalším útokům, což by mohlo rozpoutat neustálý koloběh úderů a protiútoků. Izrael má pro tuto strategii výraz "sečení trávy".

Globální ekonomický šok

Cena ropy už nyní prudce roste a hrozí, že by se Írán mohl pokusit uzavřít Hormuzský průliv a dále tak omezit tok ropy. Také by mohlo dojít ke znásobení útoků jemenských Hútiů, kteří jsou na straně Íránu, na lodní dopravu v Rudém moři.

​Rostoucí cena ropy by přispěla k inflaci v globálním ekonomickém systému, který je již zatížený Trumpovou celní válkou. Nutno dodat, že jediný, kdo těží z rostoucích cen ropy, je ruský prezident Vladimir Putin, kterému by do kremelské poklady rázem přitekly miliardy na financování války na Ukrajině.

Konec íránského režimu

Netanjahu tvrdí, že hlavním cílem je zničit íránský jaderný potenciál, před pár dny ale jasně uvedl, že jeho širším cílem je změna režimu. "Jakmile dosáhneme svého cíle, uvolníme cestu i vám, abyste dosáhli svobody," vzkázal íránskému lidu v prohlášení a íránský režim označil za zlý a utlačující. 

Nikdo ale nedokáže říct, co by se stalo, kdyby se toto naplnilo. Není jasné, kdo by se chopil moci a v zemi by mohla propuknout občanská válka.

Írán plánuje útok na další země. Přestaňte podporovat Izrael, varuje je. Podívejte se na pondělní reportáž TV Nova:

TN.cz

Read Entire Article