Šipkař Karel Sedláček uspěl minulý týden na Q-School, díky čemuž si zajistil statut profesionála na další dva roky a bude moci pravidelně objíždět PDC turnaje. V rozhovoru pro TN.cz popsal, jak uplynulé dny prožíval. Na větší oslavu ale nebyl čas. Nyní si chce hlavně užít čas s rodinou, než začne šipkařský kolotoč nanovo.
V německém Kalkaru se vám podařilo znovu získat profi kartu na další dva roky. S jakými pocity jste odjížděl?
Je to velký pocit uspokojení. V hlavě jsem měl, že tu kartu chci vyhrát, ale kvalita na turnaji byla obrovská. Věděl jsem, že to žádná procházka nebude, ale říkal jsem si, že to je takové menší Playersko (turnaj Players Championshi, pozn. red.). Byli tam super super hráči, ale body jsem musel začít sbírat od začátku.
Přestože jste začínal až ve finálové fázi, na místě jste byl s ostatními Čechy už od pondělí. Pomohlo vám to?
Jet 900 kilometrů sám by pro mě bylo divoké. Věděl jsem, že pondělí, úterý a středu budu mít na relax. Chodil jsem podporovat i kluky, tak jsem si to docela užíval. Byl jsem rád, že tam jsem. Nasál jsem atmosféru. Navíc jsem měl na pokoji terč, kde jsem trénoval a pomalu se připravoval na čtvrtek.
Sledoval jste bedlivě výkony ostatních Čechů?
V základní části jsem sledoval úplně všechno. Ale ve finálové fázi jsem před turnajem zavolal domů a telefon hodil do kabele a vytáhl ho až v šest večer, když jsem vypadl v semifinále. Další dny to bylo stejné. Důležitost a tlak jsem cítil. Když jsem večer usínal, tak se mi honilo hlavou, abych nějaké body nahrál.
Velký krok k úspěchu jste udělal už první hrací den postupem do semifinále. Dodalo vám to klid?
Věděl jsem, že to je dobré, ale trochu mě to mrzelo, protože semifinále jsem mohl ještě uhrát a kdoví, co by se stalo ve finále. Čtyři body ale byly dobrý základ. byl jsem vysoko v žebříčku a v pátek jsem chtěl alespoň jedním, dvěma body navázat. Ale to tam chce každý. Naběhl na mě mladý kluk z Holandska a porazil mě. Byl to solidní zápas, ale mrzelo mě to. Přišlo dlouhé čekání na další turnaj.
Třetí den jste ale přidal dva body a kartu měl téměř jistou. S čím jste šel do nedělního turnaje?
Kluci okolo mi říkali, že by mi mělo stačit i těch šest bodů, protože skóre bylo fakt vynikající. I kdyby se objevila skupina hráčů s šesti body, tak bych byl na jejím čele. To jsem nebral v potaz. Chtěl jsem minimálně ten bod vyhrát.
Měl jste už nějaký čas zisk karty oslavit, nebo je to v plánu?
Bohužel nebyl vůbec čas. Jakmile jsme dohráli, tak jsme se rozloučili, naskočili do auta a vyrazili na devítihodinovou cestu domů. Přijel jsem asi okolo třetí hodiny, ráno rozvezl děti do školky a školy, dopoledne se šel podívat do kanceláře. Byl to roztrhaný den. Neberu to tak, že bych měl nějak slavit. Pro tu kartu jsem si jel. Teď můžu být doma s rodinou a od února můžu začít hrát na Players Championship. Kdybych kartu neuhrál, tak už bych ve čtvrtek letěl do Anglie na první sérii Challenge Tour. Snad jsem byl Q-School naposledy (směje se), protože je to tu rok od roku těžší.
Kartu máte zajištěnou na další dva roky. Budete díky tomu letos klidnější?
Původně jsem si říkal, že by bylo skvělé tu kartu udržet, protože bych na žebříčku měl nějakých 70 tisíc liber a obhajoval bych asi 22 tisíc liber z předloňska, což je celkem zanedbatelná částka. Ve formě, ve které jsem loni hrál, by neměl být problém to obhájit. Teď jedu od nuly a můžu stavět na výkonech, které jsem předváděl. Chci se dostat na více European Tour. Možností bude zase hromada, kolotoč je našlapaný. Sezóna bude náročná, ale strašně se na to těším.
Je pro vás velkou motivací se dostat na European Tour v Praze, kde jste loni jako hráč chyběl?
V hlavě to mám od října, kdy jsem byl na European Tour jako host. Říkal jsem si, že příště tu musím hrát za každou cenu, protože pro českého hráče je za odměnu si před českým publikem zahrát. To bych strašně rád. Je to určitě vytýčený cíl, ale na to je ještě čas.
Podívejte se na rozhovor s Karlem Sedláčkem pár dní před Q-School:
TN.cz