Trumpův útok na Írán může být ve skutečnosti zastíracím manévrem, říká odborník

USA v neděli zaútočily na íránské jaderné provozy. Pro TN Live se k útoku vyjádřil politolog Oldřich Bureš, vedoucí Centra bezpečnostních studií z Metropolitní univerzity Praha. Sdělil, jaká bude podle jeho názoru reakce Íránu a jak se pravděpodobně bude dále vyvíjet izraelsko-íránský konflikt.

Americký prezident Donald Trump ve svých prohlášeních naznačil, že by za útokem na Írán mohla stát snaha o změnu režimu, přičemž nevyloučil, že se jednalo o jednorázovou akci. To ale ostře kontrastuje s jeho předešlými prohlášeními.

Trump se totiž v minulosti proti útokům na Blízkém východě vymezoval jako proti něčemu, co Amerika nebude chtít dělat. A označoval sám sebe za tzv. vyjednávacího mírového prezidenta, který nehodlá začínat "další nekonečné americké války".

Navíc i americký ministr zahraničí Marco Rubio a viceprezident J. D. Vance říkají, že USA v současné době další vojenskou eskalaci nebo útoky na Írán neplánují. 

"Trumpovy výroky na adresu Íránu ale mohou být ve skutečnosti zastíracím manévrem pro zcela jiný kurz akce, kterým se Amerika nakonec rozhodne vydat," upozorňuje odborník.

​Bureš zároveň nevylučuje ani možnost, že se USA nakonec rozhodnou stát na té "vítězné straně". "Může se stát, že budou chtít být tím, kdo svrhne íránský režim. Pokud by k tomu ale skutečně došlo, nemusí to nutně vést k lepšímu režimu, který bude pro Ameriku stabilnější," varuje.

Podle experta je nevyhnutelné, že Írán na útok bude nějak reagovat. Může to být v minimalistickém duchu, kdy může země například podniknout nějaké menší útoky na americké základny. Nebo se naopak může jednat o větší a dlouhodobější útoky na základny a vojáky na Blízkém východě.

"Do úvahy taky přichází uzavření Hormuzského průlivu, přes který koluje značný vývoz ropy. Je to až 20 % celosvětové produkce," podotýká Bureš.

Hormuzský průliv na mapě:

Podle něj ještě nelze v tuto chvíli říct, jak velké škody ve skutečnosti íránská jaderná zařízení utrpěla, přestože Američané tvrdí, že enormní.

I kdyby to ale byla pravda, Írán se stále může dostat k možnosti výroby jaderné zbraně. "Udávalo se, že mají k dispozici 400 kg uranu, obohaceného zhruba ze 60 %. Od toho už je poměrně krátká cesta k obohacení na 90 %. A je pravděpodobné, že Írán k tomu nějaké prostředky stále má. Mohl by se tedy pokusit v relativně krátkém čase vyrobit nějakou nedokonalou, ale přesto jadernou, případně alespoň takzvaně špinavou jadernou bombu," upozorňuje.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku. Můžete si v něm spustit titulky generované umělou inteligencí.

TN.cz, syri | Text vznikl s přispěním umělé inteligence