Typové domky i zákaz prodeje bytů cizincům. Lidovci představili sedmero léků na bytovou krizi

Česko je v dostupnosti bydlení nejhorší v Evropě a koupit si byt v Praze je dokonce nejtěžší boj ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi. Zatímco například Poláci na byt potřebují 8 let svého hrubého ročního příjmu a Belgičané dokonce pouze 5, Češi dlouhých 13. Údaje vyplývají z pravidelného průzkumu společnosti Deloitte.

Jak změnit dostupnost bydlení v Česku si láme hlavu politická reprezentace již téměř 20 let, současná vláda zatím přišla s jediným viditelným řešením a tím je projekt tzv. dostupného bydlení. Půl roku před volbami začínají politické strany pomalu chrlit nápady na to, jak situaci rozhýbat. Nejpodrobnější program v oblasti bydlení mají zatím lidovci.

„Nikdy není pozdě. Na řešení intenzivně pracujeme už delší dobu a je to vidět např. na již existujícím programu dostupného nájemního bydlení. Za lidovce je také důležitá podpora renovace rodinných a bytových domů, která cílí na mladé rodiny. Oprav dům po babičce skutečně dělá bydlení dostupnějším, stejně jako nová zelená úsporám. Skrze tu bylo za 15 let fungování podpořeno téměř půl milionu žádostí a z toho 2/3 jsme podpořili právě za naší vlády,“ uvedl pro CNN Prima NEWS předseda lidovců Marek Výborný na dotaz, proč s návrhy řešení přicházejí až ke konci mandátu této vlády.

10 000 bytů pro rodiny s dětmi ročně

První z návrhů v rámci lidoveckého programu řešení bydlení se vztahuje právě k programu dostupného bydlení. V rámci něj by mělo podle KDU-ČSL vzniknout až 10 tisíc bytů ročně. Projekt dostupného bydlení rozjel na resortu pro místní rozvoj Pirát Ivan Bartoš. V rámci něj je pro rok 2025 a 2026 naplánovaných 8 miliard korun a nejen lidovci tlačí na to, aby projekt pokračoval i v dalších letech.

„Podpora programu Dostupné nájemní bydlení musí být pilířem k řešení bytové krize. Cílem je, aby se tento program stal trvalým nástrojem pro podporu budování bytových fondů obcí,“ uvádí lidovci v materiálu, který se otázkou bydlení zabývá, a který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.

KDU-ČSL vychází z návrhů, které pro vládu zpracoval poradní orgán – Národní ekonomická rada vlády (NERV).

„NERV doporučuje navýšení výdajů na podporu výstavby a rekonstrukcí dostupného a sociálního bydlení až na 8 mld. Kč dotačních prostředků a 16 mld. Kč úvěrové podpory ročně. Ze zkušenosti z minulých projektů lze předpokládat, že program vyvolá pákový efekt kofinancujících soukromých a obecních financí o velikosti až 25 procent celkové investice, takže celková investice bude činit až 30 mld. Kč ročně. To by podpořilo vznik cca 10 000 bytů ročně,“ dodávají lidovci s tím, že vzniklé byty by měly primárně sloužit mladým rodinám s dětmi.

Typové projekty

Dalším řešením pro mladé by podle KDU-ČSL měla být státní podpora tzv. typových projektů. Tedy stát by pomohl s financováním tím, že se nemusel vytvářet pro bytový dům speciální projekt, ale vybral by se nějaký modelový, tedy už připravený.

„Typová řešení jsou konstrukčně i dispozičně optimalizovaná a zároveň velmi flexibilní. Na stejném základě umožňují velmi rozmanitou architekturu, různou velikost i výšku staveb a různou skladbu dispozic bytů. Vznikne tedy modelová řada naprojektovaných bytových domů, což umožní rychle stavět bez zdlouhavé projektové přípravy. Možnost výběru z typových projektů budeme chtít rozšířit také na rodinné domy, což by zjednodušilo a zlevnilo výstavbu domů běžným občanům,“ uvádí dále lidovci.

Zákaz prodeje bytů cizincům mimo EU

V jejich návrzích je i zákaz prodeje bytů cizincům mimo EU, tedy například Rusům, Číňanům nebo Vietnamcům, kteří nemají na území Česka trvalý pobyt. „Cílem tohoto opatření je omezit spekulativní nákupy nemovitostí zahraničními investory, které přispívají k růstu cen a zhoršují dostupnost bydlení pro místní obyvatele,“ doplňují lidovci s tím, že obdobný návrh existuje třeba v Dánsku.

Kolik přesně cizinců mimo EU v Česku nemovitosti vlastní, lidovci neví. Nicméně podle odhadů expertů cizinci i ze zemí EU vlastní v Česku 20 až 30 procent nemovitostí a z velké části jde o nemovitosti určené na investici, nikoliv k vlastnímu bydlení.

Byty z hal a továren

Čtvrté ze sedmi opatření směřuje k možnostem snazšího a rychlejšího využití tzv. brownfieldů bez nutnosti měnit územní plán.

„Velkou část průmyslových a komerčních brownfieldů by mělo být možné (při splnění podmínek ekologické zátěže, posudku hygieny atp.) přebudovat na byty a další „lehká“ využití (sport, kultura apod.) bez nutnosti administrativně zdlouhavé změny územního plánu, což dnes není možné,“ píše se v návrhu lidovců.

Konec výhodných krátkodobých pronájmů

Posvítit si chtějí křesťanští demokraté i na krátkodobé nájmy, které nejčastěji zprostředkovává webová služba Airbnb.

Pro majitele bytů je dnes daňově výhodnější nabídnout byt ke krátkodobému, než dlouhodobému pronájmu, a to by lidovci chtěli změnit.

„Výše paušálů u nájmů zvýhodňuje krátkodobé komerční pronajímání, kde je možné si uplatnit výdajový paušál 60 procent. V případě dlouhodobých pronájmů fyzickou osobou je výdajový paušál pouze 30 procent. Navrhujeme narovnání podmínek tím, že snížíme výdajový paušál na 30 procent i pro krátkodobé komerční pronájmy,“ uvádí se v návrhu lidovců.

Bydlení jako veřejný zájem

V rámci legislativních změn je podle lidovců potřeba jasně definovat, že bydlení je veřejný zájem.

„Legislativní ukotvení výstavby bytů jako veřejného zájmu by mohlo přinést více nástrojů pro řešení nedostupnosti bydlení a umožnit komplexnější a koordinovanější přístup k zajištění dostupného a kvalitního bydlení pro všechny vrstvy obyvatelstva,“ říkají lidovci a odkazují i na další evropské země.

Peníze pro obce

Poslední z řešení cílí na obce, které se do stavby bytových projektů pustí. V rámci tzv. rozpočtového určení daní (RUD) by měly být podle nich zvýhodněny ty obce, které přivedou nové rezidenty.

„Rozpočtové určení daní nyní zohledňuje počet obyvatel, ale nikoli nově příchozích. Přitom nová výstavba znamená finanční zátěž s budováním nové infrastruktury a rozšiřování populace a může vést ke snížení dostupnosti služeb pro současné rezidenty,“ argumentují lidovci v návrhu.

Jako první možností navrhují změnit RUD tak, aby příchod nových rezidentů zajistil obcím adekvátní přísun financí nezbytných k zajištění výdajů na novou infrastrukturu a provoz tím, že se zvýší koeficient na občany, kteří do obce přišli v posledních 5 letech.

„Druhou možností, a námi preferovanou, je vratka části DPH obcím, kterou zaplatily při stavbě nových bytových domů. Jedná se o jednodušší řešení bez nutnosti měnit RUD,“ doplňují lidovci.

Právě změny v rámci RUD jsou vládou nachystané v novele zákona, kterou by se ještě do konce tohoto volebního období měli zabývat i poslanci ve Sněmovně.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ceny energií jsou neudržitelné a Evropě ujíždí vlak, tvrdí Špicar. Domácí úkol má i Česko