Únava válkou. Češi v podpoře Ukrajiny ochladli, v jednom případě je nejnižší v EU

Ruští okupanti přešli z bleskové třídenní operace na víceletou opotřebovávací válku. Sázejí na to, že vleklý konflikt doprovázený hybridní válkou vyčerpá nejenom bojové schopnosti Ukrajinců, ale i vůli euroatlantické civilizace k pokračování pomoci bránícímu se státu. Podle posledního průzkumu Eurobarometru se zdá, že přinejmenším u Čechů se jim to daří.

Propad na úroveň největších kritiků

U některých otázek už podíl odpůrců v Česku převýšil podíl zastánců. Jestliže na jaře 2022 souhlasily s finanční a vojenskou podporou Ukrajiny téměř dvě třetiny Čechů, loni na podzim to bylo už jen 43, respektive 41 procent. To představuje propad z evropského průměru k národům s tradičně nízkou ochotou pomáhat Kyjevu, jako je Maďarsko či Bulharsko. V případě peněžní podpory je podíl zastánců mezi Čechy dokonce nejnižší v rámci celé EU.

Nejde přitom jen o tyto dvě otázky. Většině Čechů se nelíbí ani představa, že by Ukrajina v budoucnu vstoupila do Evropské unie - zatímco tři čtvrtiny Poláků by východního souseda v unii přivítaly. Také podpora protiruských sankcí a humanitární pomoci Ukrajincům mezi Čechy klesla na podprůměrné hodnoty.

"Téměř devět Evropanů z deseti souhlasí s poskytováním humanitární podpory lidem postiženým válkou, 71 procent občanů EU podporuje sankce vůči ruské vládě, společnostem a jednotlivcům a 68 procent souhlasí s poskytnutím finanční podpory Ukrajině," shrnují výsledky nejnovějšího průzkumu Eurobarometru jeho autoři. Ruskou invazi na Ukrajině respondenti nejčastěji označili za hlavní problém současné Evropy.

Vítězství Kyjeva? Cíl jen pro menšinu Čechů

Ochota pomáhat sice pomalu slábne i v jiných státech, ovšem ve většině zemí zdaleka ne tak rychle. Překvapivé je srovnání se Slováky, kteří byli už od počátku války vůči Kyjevu kritičtější a ve volbách si zvolili strany, které se netají sympatiemi k agresorovi. Přesto je dnes podíl Slováků, kteří souhlasí s humanitární pomocí Ukrajinců, vyšší než před necelými třemi lety. Na Slovensku stoupá i podpora sankcí namířených proti Moskvě.

Prudký pokles podpory se přitom nedá vysvětlit tím, že by Češi vynakládali na pomoc Ukrajině více než státy s podobně silnou ekonomikou - s výjimkou Maďarska. Podle dat Kielského institutu pro světové hospodářství, který systematicky monitoruje objem vojenské, humanitární a finanční podpory Kyjevu, dosud tuzemská pomoc stála 0,51 procenta ročního HDP. Slovensko vynaložilo 0,65 procenta, Polsko 0,72 procenta a pobaltské státy přibližně dvě procenta svého HDP.

Zvětšující se rozdíl mezi postoji Čechů a Poláků potvrdil i čerstvý průzkum Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO). Podle něj si pouze 44 procent Čechů přeje, aby válka skončila vítězstvím Ukrajiny. "Z hlediska věku si v Česku přejí vítězství Ukrajiny zejména mladí lidé," přibližuje zjištění výzkumu datový analytik CEDMO Lukáš Kutil a doplňuje: "Mezi polskými respondenty jsou naopak nejvíce nakloněni vítězství Ukrajiny nejstarší respondenti ve věku 65 let a více."