Vražedná setkání. Létající trosky braly ve formulích životy, odnesl to i syn legendy

Přesně před 55 lety, 21. 6. 1970, během Velké ceny Nizozemska tragicky zahynul britský pilot Piers Courage.

Kolo z jeho Williamsu FW07 se po srážce s jiným monopostem utrhlo, proletělo vzduchem a zasáhlo jezdcovu hlavu.

Několik desítek kilogramů vážící projektil způsobil rozsáhlá fatální poranění. Courage byl tehdy považován za talentovaného a charismatického jezdce, a jeho náhlý odchod otřásl sportovním světem.

Britova tragédie však ovšem nebyla ojedinělá. O 39 let později, v červenci 2009, při závodě formule 2 na okruhu Brands Hatch zahynul teprve osmnáctiletý Henry Surtees.

Legendární mistr světa silničních motocyklů a F1 John Surtees tak zažil to, co nechce potkat žádného otce: přežil svého syna.

Smrt způsobilo kolo, které se utrhlo z monopostu Jacoba Clarkea a zasáhlo mladíkovu helmu. Tento incident ukázal, že problém létajících kol může být fatální i v nižších kategoriích.

A do třetice všeho zlého…

V roce 2015 zahynul expilot F1 Justin Wilson zahynul v závodě IndyCar na oválu Pocono Raceway poté, co ho zasáhla uražená část čumáku vozu soupeře Sage Karama.

Wilsonova smrt znovu otevřela diskuzi o absenci ochrany kokpitů a vyvolala tlak na zavedení opatření, která by podobnému trauma zabránila.

Tyto události vedly ke konkrétní změně. Ve světě pod vedením Mezinárodní automobilová federace (FIA) se zrodilo tzv. halo. Toto robustní ochranné obloukové zařízení nad hlavou pilota bylo testováno od roku 2016 a v sezoně 2018 se stalo povinným ve formuli 1 i ve formuli 2.

Halo je navrženo tak, aby odklonilo velké objekty - například kusy kol - od kokpitu. V testech simulovalo ochranu pilotů před úderem a zvýšilo jejich šanci na přežití podle FIA.

Kritici argumentovali, že halo vizuálně kazí kokpit či komplikuje evakuaci, ale estetická stránka se záhy ukázala mnohem méně důležitá než lidské životy.

"Halo bylo navrženo na ochranu u úderu kolem, ale i při kolizi s pilířem či bariérou," uvedl Charlie Whiting, tehdejší ředitel závodů F1 a bezpečnostní delegát FIA.

Halo od té doby zachránilo už několik jezdců minimálně od vážného zranění, ne-li od smrti. Například v roce 2018 při srážce, kdy v Belgii McLaren Fernanda Alonsa proletěl přes kokpit Alfy Romeo Charlese Leclerca.

Monačan i přes blízké setkání se soupeřovým vozem opustil svůj stroj bez úrazu. I šampioni F1 Niki Lauda a Max Verstappen přiznali, že ačkoli zpočátku skeptičtí, přijali systém po reálných důkazech účinnosti.

V zámoří mezitím vznikla alternativa - aeroscreen, který se na vozy IndyCar montuje od roku 2020. Jde o polykarbonátový "štít" okolo kokpitu na konstrukci podobné halo.

Ten splňuje podobné bezpečnostní požadavky a je účinný při odklánění úlomků, včetně nosníků či kol.

Courageova smrt před 55 lety a další tragédie ukázaly, že závodění monopostů s nekrytými koly (tzv. open wheels) přinášejí zásadní rizika.

Dříve byly některé bezpečností technologie standardem až po sériích tragédií. Například Surteesova smrt vedla v F1 k povinnému upevnění kol dvěma lanky.

Nynější systémy halo a aeroscreen jsou přirozeným vyústěním dlouhodobého vývoje ochrany.