Zemi může v budoucnu zasáhnout asteroid, varují vědci. Šlo by o katastrofu biblických rozměrů

Objekt se k Zemi přiblíží každých šest let a v současnosti provádí své nejtěsnější přiblížení na vzdálenost zhruba 300 000 kilometrů. V budoucnu by se planetka mohla přiblížit ještě více a vědci udávají pravděpodobnost jedna ku 2 700, že se se Zemí srazí v roce 2182.

ČTĚTE TAKÉ: Mikroplasty zamořují stále více lidské mozky, varují vědci. Hromadí se i v jiných orgánech

Pokud se tak stane, nebude to nic pěkného, vyplývá z nového výzkumu, který je založen na počítačových simulacích dopadu planetky o průměru zhruba 500 metrů, jako je tomu v případě Bennu.

Kromě okamžité devastace by takový náraz vyvrhl podle odhadů do atmosféry 100 až 400 milionů tun prachu, což by na tři až čtyři roky narušilo klima, chemické složení atmosféry a globální fotosyntézu.

„Potemnění slunce kvůli prachu by způsobilo náhlou globální ‚dopadovou zimu', která se vyznačuje omezeným slunečním svitem, chladnou teplotou a sníženými srážkami na povrchu,“ vysvětlila postdoktorandka a hlavní autorka studie Lan Daiová, která působí v centru pro fyziku klimatu (ICCP) na Pusanské národní univerzitě v Jižní Koreji. Studii otiskl tento týden vědecký časopis Science Advances.

V případě nejhoršího scénáře by podle vědců průměrná povrchová teplota na Zemi klesla o čtyři stupně Celsia, průměrných srážek by ubylo o 15 procent, rostlinná fotosyntéza by se snížila o 20 až 30 procent a ozonová vrstva, která Zemi chrání před škodlivým ultrafialovým zářením, by se ztenčila o 32 procent.

Dopad objektu o velikosti Bennu, což je planetka střední velikosti, by vyvolal mohutnou rázovou vlnu, zemětřesení, lesní požáry a tepelné záření. Zanechal by po sobě obrovský kráter a vyvrhl obří množství skalní sutě, popsali vědci.

Velké množství aerosolů a plynů by se dostalo do horních vrstev atmosféry, což by mělo několikaleté následky na klima a ekosystémy, uvedla Daiová spolu s Axelem Timmermannem, který je expertem na fyziku klimatu a ředitelem ICCP. Nepříznivé klimatické podmínky by podle nich zabránily rostlinám v růstu na pevnině i v oceánech.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Národní muzeum vystaví unikátní 3,2 milionu let starou fosilii Lucy. Bude první v Evropě