Čtvrtina Čechů se potýká s takzvanou dopravní chudobou. Má tedy potíže s cestami do školy, do práce nebo k lékaři. Podle Českého rozhlasu mají omezený přístup k vlastní nebo veřejné dopravě hlavně lidé z odlehlých obcí do pěti tisíc obyvatel. A to hlavně mladí lidé nebo ve středním věku.
Pan Švec dojíždí z Českých Budějovic do Vyššího Brodu do práce. Vstává už ve čtyři hodiny ráno, aby mohl prvním zákazníkům prodat jízdenku. Auto nemá. "Momentálně mi to mý finanční možnosti neumožnují, ale rád jezdím vlakem, tak využívám vlak. Odpadají starosti o péči o auto," řekl štábu televize Nova.
Pan Švec tak každé ráno rychle zamyká a spěchá na vlak, který mu jede za deset minut, další by mu jel až za dvě hodiny. Právě na nenavazující dopravu si lidé, kteří patří mezi ohrožené dopravní chudobou, nejvíc stěžují.
"Nejčastěji dopravní chudobou jsou ohroženi lidé, kteří žijí v odlehlých oblastech na českých perifériích, ať už se to týká pohraničí, anebo třeba hranic českých krajů, jsou to především nízkopříjmové skupiny," uvedl psycholog a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl.
I když v poměru k platům auta dnes vyjdou levněji než před lety, řada lidí na ně nenašetří. "Auta jsou nesrovnatelně levnější vzhledem k našim příjmům, ale nezrychluje se to zlevňování vůči našim příjmům tak rychle," okomentoval ekonom Petr Bartoň.
"My jsme s přítelkyní dostali auto od jejích rodičů v době, kdy jsme kupovali byt, takže už jsme neměli na nové auto. Znám dokonce pár lidí, kteří si odmítají udělat řidičák, protože vědí, že na auto mít nebudou," svěřil se majitel auta Matěj Duchek.
Dopravní chudoba se sice týká z velké části seniorů a žen, které pečují o malé děti nebo seniory, ale hlavní skupinou jsou lidé mladí nebo ve středním věku, a to i z rodin, kde jedno auto mají. Využívá ho totiž jen jeden člen rodiny a ostatní mají smůlu.
kh, TN.cz