Jurečka tepe senátory STAN kvůli debatě o platech: Obskurní návrhy, chtěli víc peněz

"Úplně jsem to nepochopil," komentuje lidovecký ministr Marian Jurečka chování senátorů STAN, kteří měli důležité slovo v tom, jestli zvýšení platů politikům a soudcům projde po sněmovně i Senátem. Podle Jurečky se politici vládní koalice dohodli, jak budou ohledně této věci postupovat v Senátu a on tak věřil, že změna Senátem projde.

Senát hlasoval o podpoře sněmovní verze zvýšení platů v úterý, pro bylo pouhých 28 senátorů a 21 dalších dokonce při hlasování chybělo. I tak by ale stačilo ke schválení jen 31 hlasů - ani ty ovšem vládní senátoři nedokázali dát dohromady. Protokol o hlasování ukazuje, že Jurečkovu přání, aby byl návrh schválený, nevyhověl jediný senátor klubu STAN. K podpoře se ale nepřidali ani někteří senátoři ODS, nejvíc byl pro lidovecký klub. 

"Když jsem byl v Senátu, měl jsem pocit, jako by by senátoři STAN nebyli vůbec součástí vládní koalice. Oni zapříčinili, že ta úprava neprošla ve znění navrhovaném sněmovnou a naopak prosazovali za mě úplně obskurní návrhy typu, že chtějí zvýšit ještě letos platy politiků o více jak třináct procent. A potom pro to také hlasovali," rozčiloval se Jurečka. Dodal, že neví, jak si Starostové představují fungování ve vládní koalici po zbytek volebního období.

Podobně ho naštvalo ještě další hlasování, které se týkalo omezení peněz pro politiky, kteří mají post poslance či senátora a ještě mají místo i v samosprávě.  Jestliže někdo kumuluje funkce, například je zároveň i hejtmanem, starostou nebo primátorem, tak bude nově pobírat jen 40 procent příslušné odměny. Senátoři STAN i někteří další byli proti, protože se řady z nich kumulace funkcí týká.

"Asi jsem se některých senátorů dotkl, protože se jim sníží reálné výdělky. Politik má dělat jednu věc pořádně a naplno a ne sedět zadkem na dvou či třech židlích," prohlásil Jurečka. 

Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt Ústavního soudu, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá.

Plat řadového zákonodárce by se měl podle výpočtu zaváděného novelou zvýšit letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta by činil 365 tisíc korun, o 23 800 korun víc než loni. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by měli pobírat 294 tisíc korun, ministři 208 900 korun. Nárůst by činil 19 100 korun a 13 600 korun.

Takzvaná platová základna bude do budoucna trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni.

Senát sice v úterý přijetí novely neschválil, ale taky ji nijak nepozměnil. Prezident tak normu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, která skončí 16. února.