Muskova mohutná podpora německé AfD mnoho hlasů nejspíš nepřihrála, ukazují odhady

Určitě se do Bundestagu dostane levicová strana Die Linke (Levice) se ziskem osmi až devíti procent hlasů. Kolem pěti procent, minima potřebného pro získání mandátu, se pohybují liberální demokraté (FDP) a levicové Spojenectví (BSW) Sahry Wagenknechtové.

V přehledu nabízíme, co ze zatím známých čísel vyplývá.

1) Křesťanští demokraté (CDU/CSU) jsou podle očekávání nejsilnější stranou, ale zřejmě nedosáhnou mety 30 procent. Kandidát strany na kancléře Friedrich Merz finišoval v kampani s hesly o zásadní proměně německé ekonomiky, zpřísnění boje proti ilegální migraci a podpoře Ukrajiny, mnoho hlasů navíc to ale zřejmě nepřineslo. Přesto je jasné, že Merz bude sestavovat koaliční vládu. V úvahu přicházejí jako partneři sociální demokraté, Zelení nebo liberální demokraté, pokud se do Budestagu dostanou. "Spolupráci se Zelenými si neumím představit," řekl nicméně ve volebním štábu CDU poslanec Alexander Dobrindt.

2) Alternativa pro Německo (AfD) oproti minulým volbám posílila: z 10,3 procenta na 20 procent. Nicméně mohutná podpora, kterou jí poskytoval majitel sociální sítě X Elon Musk i americký viceprezident J. D. Vance, patrně neměla vliv na voliče. Výsledek se nezdá být lepší, než v průzkumech za několik posledních měsíců. AfD prosazuje deportaci statisíců přistěhovalců, přísnější kontrolu německých hranic, opuštění společné evropské měny a obnovení ekonomické spolupráce s Ruskem.

3) Sociální demokracie (SPD) si připíše zřejmě nejhorší výsledek od druhé světové války. Poprvé od roku 1948 obdržela méně než 20 procent hlasů. Takové je vysvědčení pro nepopulárního kancléře Olafa Scholze, který ve funkci určitě skončí. Je ale možné, dokonce pravděpodobné, že SPD bude součástí takzvané velké koalice.

"Je to pro naší stranu hořký večer," uvedl v neděli večer poslanec SPD a šéf její volební kampaně Matthias Mersch. "Katastrofa," konstatoval stručně ministr obrany za SPD Boris Pistorius.

4) Volby potvrdily, že podpora Zelených neroste. Při posledních volbách jim dalo hlas 14,8 procenta voličů, nyní to bude méně. Sondáže také ukazovaly, že poklesl počet Němců, kteří za největší problém současnosti považují změny klimatu. Více lidí má nyní obavy o ekonomiku nebo je tíží problémy způsobené migrací.

5) Levicová strana Die Linke (Levice) se v průzkumech dlouho pohybovala kolem tří až čtyř procent, v posledních týdnech ale letěla nahoru a do Bundestagu se dostane. Vedení strany kladlo důraz na sociální problémy, požaduje vyšší daně pro bohaté. Vymezilo se ostře proti AfD, kterou obviňuje z podněcování nacismu.

6) Extrémně proruská politička Sarah Wagenknechtová se svojí stranou BSW neuspěla tak, jak se předpokládalo. Wagenknechtová odmítá pomoc Ukrajině a naopak chce co nejlepší vztahy Německa s Ruskem. Odhady jí přisuzují kolem pěti procent, přitom ještě před několika měsíci měla v průzkumech skoro dvojnásobek.